Bordeauxská doga - Bordo doga
Ve středověku se ve Francii hovořilo o dvou typech dog, z nichž jeden, Alan Vaultre neboli řeznický pes, je předchůdcem bordeauxské dogy, Říkalo se jí "turecký pes", zřejmě na památku vzdáleného původu tohoto bojového a loveckého psa, cvičeného k boji s medvědy, býky i jinými psy. Později však doga nebyla používána k lovu, ale hlídala obydlí (zvláště domy řezníků) a zámky. Ale také hodně slábla. Podle kynologa Paula Mégnina koncem 19. století v kraji Bordeaux málem vymizela. V současnosti se začíná znovu objevovat. Zvláštní je, že Britové ji neuznávají jako samostatné plemeno, ale jako jednu z variet bulmastifa.
Tento pes, nikdy spontánně agresivní, je velmi závislý na svém pánu a je mu bezmezně oddán. K dětem, které velice miluje, je mírný a mimořádně trpělivý, nenávidí samotu a nečinnost.